Česká řemeslná pivovarnická scéna zažívá v posledních letech nebývalý rozmach: desítky malých minipivovarů rozkvetly napříč celou republikou a přinášejí poctivou ruční výrobu, inovativní receptury i hloubku chutí, kterou velké provozy často postrádají. V našem článku vás provedeme vybranými zástupci napříč regiony – od západočeských skalních sklepů až po malebné podhůří Beskyd – a ukážeme, jakou cestu urazily jejich zakladatelské příběhy, jaké technologie a lokální přísady používají, a jaké pivní skvosty v jejich varnách vznikají. Připravte se ochutnat historii, tradici i odvahu experimentu v každé kapce autentického českého řemeslného piva.
Měšťanský pivovar Kojetín
Tradiční vaření piva v Kojetíně sahá až do poloviny 16. století, kdy Jan z Pernštejna udělil měšťanům právo na čepování piva (první zmínky z roku 1541 a 1556). Ve městě existovaly dva historické pivovary – „horní“ na místě dnešního hotelu Pivovar (1556–1913) a „dolní“ Panský pivovar (1720–1884). Po zhruba 109 letech bez vlastního piva zde v roce 2022 skupina nadšenců obnovila výrobu přebudováním objektu staré Orlovny (bývalého kina) a otevřela nový Měšťanský pivovar Kojetín. Pivovar vaří zejména tradiční česká piva – světlé a tmavé ležáky s příjemnou chutí i sezónní speciály. Díky turistickému dědictví Hané a malebnému okolí se stal pivovar atraktivním cílem pro milovníky piva a regionální gastronomie.
Minipivovar Koníček (Vojkovice u Frýdku-Místku)
Minipivovar Koníček založili v roce 2006 nadšenci lokálního piva a postupně jej rozšířili na moderní dvacetihektolitrovou varnu. Používají tu místní suroviny: velmi měkkou pramenitou vodu z Morávky, slady z Hané a tradiční žatecký chmel. Proces výroby je poctivý – dva rmuty na klasické třínádobové varně, otevřené fermentace a dlouhé ležení. Například hlavní kvašení probíhá v otevřených spilkách asi 10 dní při teplotě kolem 9–10 °C, a ležácká piva zrají na dně sklepa 40–60 (až 120) dní. Neužívají žádné průmyslové extrakty ani přídavky, jen kvalitní ječné slady a kvasnice z pivovaru Litovel. Výsledkem jsou tradiční české ležáky (např. světlý „Ryzák 11°“) i silnější speciály (tmavý „Grošák 14°“ či polotmavý „Vraník 12°“). Koníček pořádá i pivní akce (např. tradiční slavnosti Koníčkův den či recesistický závod Točko-kapp) a stal se oblíbeným místem pro zážitkovou turistiku a ubytování v areálu „Pivovar, penzion a hostinec Vraník“.
Rodinný pivovar Chodovar (Chodová Planá, západní Čechy)
Historie rodinného pivovaru v Chodové Plané sahá do r. 1573, kdy již zde fungoval pivovar na skalních sklepích nad studánkou (pověst o psu Albim). Po zániku kláštera byl pivovar v roce 1862 nově vystavěn majitelem Berchemem a od té doby patří architektonicky do dnešního stavu. Po roce 1992 jej soukromě převzala rodina Plevkových a obnovila všechny tradiční postupy. Chodovar vaří spodně kvašené nefiltrované pivo podle staročeských receptur za použití nejměkčí vody z vlastních artéských studní a sladu z vlastní humnové sladovny (1 700 tun ročně). Varna starého typu z roku 1924 (modernizovaná r. 2004) zvládne za den až 800 hl sladiny. Pivo se kvasí otevřeně v 23 kádích 10 dní při nízkých teplotách a poté dlouho leží v kamenných sklepech při cca 2 °C, čímž získává jemnou vyzrálou chuť. Chodovar nabízí několik zákl. piv (např. světlý ležák „President“, tmavý „Černé Zámecké“) i speciály (nově studeně chmelený „Saturnin“). Je známý řadou prestižních ocenění – např. jeho tmavé Černé Zámecké získalo zlatou hvězdu na mezinárodní soutěži European Beer Star. Komplex pivovaru je také vyhledávanou turistickou atrakcí (pivovarský skanzen, stylová restaurace ve sklepení, pivní lázně i hotel), s rozlehlou pivní zahradou na 3 000 osob a tradičními slavnostmi (např. Mistrovství Evropy v koulení sudů).
Pivovar Krakonoš (Trutnov, severní Čechy)
Trutnovský pivovar Krakonoš má kořeny v r. 1582, kdy měšťanští právovárečníci založili měšťanský pivovar. Dnes jej provozuje firma Krakonoš spol. od r. 1994. Vyrábí 5 druhů tradičních spodně kvašených piv – převážně světlá výčepní piva, ležáky i silné speciály – z nichž čtyři jsou celoroční a silnější 14° vánoční speciál se vaří obvykle pouze ke svátkům. Pivovar používá vlastní pramenitou vodu z 80 metrů hluboké studny napájené prameny Krkonoš. Mezi jeho speciality patří např. ležák „Krakonoš 12°“, světlá jedenáctka a tmavá dvanáctka. Zajímavostí je i nabídka sudů už od 10 litrů pro domácí použití. Tradiční poctivá výroba na varně i kvasných tancích si udržuje stabilní kvalitu, čemuž odpovídají i získaná ocenění v regionálních soutěžích.
Pivovar Vraník nabízí kromě piva i ubytování a hostinec.
Pivovar Vraník (Trnava u Zlína, východní Čechy)
Pivovar Vraník vznikl v roce 2014 a rychle si vybudoval reputaci řemeslného pivovaru. Je situován v malé obci Trnava (nedaleko Zlína), což zajišťuje snadný přísun surovin i distribuci do širšího okolí. Technologie je moderní, přitom poctivá: vaří se infuzí (2 rmuty v 6hl měděné varně) a kvašení probíhá dvoufázově v otevřené spilce 7 dní. Následně ležáky dozrávají v sklepě při 1 °C po dobu 30 až 60 dnů. Vraník používá slad ze Záhlinické sladovny, žatecký chmel a místní pramenitou vodu. Vaří jak klasické typy (světlý ležák 12° „Trnavský“, polotmavý „Černá barona“ 12°), tak různé speciály (jarní a vánoční ležák, svrchně kvašený „Axiom IPA“ apod.). Díky důrazu na kvalitu surovin a dlouhé zrání získala piva Vraníka řadu ocenění na domácích i mezinárodních soutěžích. Pivovar je zároveň rekonstruován jako pivní penzion s restaurací, což přispívá k jeho osobitému charismatu a turistickému významu v regionu.
Pivovar Mazák (Dolní Bojanovice, jižní Morava)
Pivovar Mazák působí v malebné vinařské obci Dolní Bojanovice u Hodonína a vaří zejména tradiční česká piva vysoké kvality. Zakladatelé se hlásí k originálním českým metodám, zároveň zkoušejí i novější trendy. Základem je precizní výběr surovin – vysoce kvalitní český slad a chmel. Mazák nabízí světlý pivo („Mazák světlý“ 12°), tmavé („Mazák třešeň 13°“ s lehkou ovocnou příchutí) i unikátní řadu specialit – například pivo „Božaňowitz“ kvašené vínem z místních hroznů. Na tradiční postupy navazuje inovacemi; pivovar tak dokáže oslovit jak konzervativní pivaře, tak hledající netradiční chutě. Mazák je výraznou součástí místní komunity, pořádá akce (vinařské a pivní slavnosti) a zaměstnává obyvatele regionu, čímž podporuje rozvoj jihomoravské kulturní tradice.
Rodinný pivovar Moravia (Brno, jižní Morava)
Značka Moravia má dlouhou historii – původní pivovar Moravia v Brně byl založen roku 1898 a dosáhl před druhou světovou válkou produkce kolem 200 tisíc hl ročně (druhý největší v Brně). Po válce byl pivovar zrušen, nicméně tradici Moravských piv po dlouhá léta udržovali nadšenci. Současná „řemeslná Moravia“ v Brně obnovila výrobu v původní budově sladovny v roce 2016. Tým v ní vaří spodně kvašená piva poctivě podle starých postupů, přičemž klade důraz na řemeslnou kvalitu – pivo vzniká „s řemeslným umem, dovedností a úctou k tradici“, jak sami provozovatelé uvádějí. Sortiment zahrnuje ležáky i speciály (např. světlý „Zlatá Morava 12°“ či „Nezmar IPA“). Pivovar Moravia se rychle prosadil v pivních soutěžích a pravidelně získává zlaté medaile, což potvrzuje vysokou a stabilní kvalitu jeho piva. Díky své působivé historii a zaměření na tradici je Moravia v Brně významnou součástí pivovarské kultury a lokální identity.
Měšťanský pivovar Rebel (Havlíčkův Brod, Vysočina)
Pivovar Rebel, nově přejmenovaný „Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod“, navazuje na tradici místního vaření piva starou přes 500 let. Od svého vzniku se orientuje na klasická česká piva – vaří světlá a tmavá ležácká piva s důrazem na kvalitní suroviny (český slad, chmel) a pečlivé postupy. Současný provoz kombinuje moderní varnu s tradičními kvasnými procesy, takže piva mají zřetelný sladový charakter a jemný pěnivý profil. Značka Rebel si už vybudovala pozici v regionu: měšťanský pivovar s více než pětistaletou tradicí je důležitou součástí lokálního hospodářství i turistického ruchu (návštěvníkům umožňuje exkurze a čepování přímo ve sklepě). Jeho ležáky a speciály pravidelně sbírají medaile na krajských i republikových soutěžích, což dokládá vynikající úroveň výroby.