Večerní čas, piva čas

vecer-pivo-u-jezera

Bylo horké léto a žízeň větší než rozloha Kanady. Naštěstí bylo navečer naplánováno grilování u kamaráda, kde jsme předpokládali silné pivní podujetí.

Milan sice nebyl extra pivař, ale teplota vzduchu, která se blížila teplotě varu vody, nás ubezpečovala, že u Horáků poteče pivo proudem. Vzali jsem s bráchou pro jistotu několik piv v PET láhvích, kdyby náhodou došlo pivo v sudu, domnívali jsme se však, že tento zásah na jistotu je více než zbytečný.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme s bráchou spatřili u skvělého ugrilovaného masa jen asi deset lahvových piv a možná tak pět piv v plechu. A to mělo uspokojit asi 8chlapů a 4 ženské. Cítili jsme se s bráchou asi jako kdyby nám rodiče namísto slibovaných kopaček dali pod stromeček knížku o Sovětském svazu.

Jenže nebyl by to můj o půl hodiny starší brácha, kdyby si hned nevěděl rady.

Zobli jsme něco masa, nechali do svých útrob zasyčet jedno dobře vychlazené pivo a vydali se kolem rybníčku do vedlejší vesnice koupit nějaké pivo pro nás i pro většinu, sice dobře nabaštěných, ale krutě vyprahlých hostů u Milana a Aleny. U do tmy se šeřícího rybníka sice bylo nějaké živo, ale my, žízní hnaní fotbalisté, připomínající spíš sprintery na sto metrů, jsme kolem vodní hladiny proběhli jako žíznivé čáry a tříkilometrovou vzdálenost jsme určitě zdolali v traťovém rekordu. V hospodě nám sice okamžitě načepovali dvě sudové, když jsme se však spravedlivě dožadovali dalšího zlatavého moku, bylo nám oznámeno, že hospoda zavírá a to druhé bude zároveň poslední.

Znovu jsme si nejspíš oba vzpomněli, jak vypadala zklamání u vánočního stromku, ale ani myšlenka na chladnou zimu nás žízně nezbavila. Vběhli jsme k výčepu a jako bankovní lupiči jsme se dožadovali vydání všech transportovatelných piv. Sice to zabralo a hospodský nám skutečně vydal vše, co měl, problém byl v tom, že se jednalo o pouhých pět lahvových piv.

Zpáteční trasu jsme šli v mnohem pomalejším tempu a navíc jsme před sebou měli nečekanou zastávku. Když jsme se totiž vraceli kolem rybníčku a nespěchali tolik, všimli jsme si, že ten původní mumraj u něj už zdaleka nebyl tak velký, zato poskytoval nádherný pohled. Nad vodní hladinou se chvílemi vynořovala a zase zanořovala těla čtyř mladých krásných děvčat. Zřejmě z chudších rodin, ani jedna neměla plavky.

Říká se, že dvojčata jsou si nejen podobná, ale mají i podobná myšlení. Není tomu tak, ve chvíli, kdy já už jsem se chystal jít děvčatům nabídnout něco z mála lahvových piv a oblažit je svou přítomností inteligentního baviče, brácha mě chytl za ruku a mlčky vytáčel telefon. Hleděl jsem na něj nechápavě, on však byl naprosto neuvěřitelně v klidu a já to pochopil, až když prvně do telefonu promluvil. Jeho první slova totiž byla:

Pivní pohotovost

Pivní e-shop? Pivní pohotovost? Dále jsem moc nerozuměl, protože brácha si trochu poodstoupil a já se věnoval znovu tomu krásnému pohledu na vodní hladinu, měsíc totiž nádherně svítil a ozařoval celou tu překrásnou vodní plochu. Uklidněn tím, že slyším bráchu, jak říká slastná slova jako třicetilitrová bečka, chladicí zařízení, pivo jako křen, vychutnával jsem si poslední chvíle pohledu na dovádějící mladá ženská těla.

Najednou jsem viděl, jak poblíž zastavilo auto, z něj vystoupil dobroděj z Domácí pivotéky a hlasem Miroslava Moravce pronesl: Mám pro vás to pivo, borci! Tato slastná slova mi dala zcela zapomenout na předchozí podívanou, zvláště když jsem si plně uvědomil, že děvčata se nekoupala v pivní lázni, ale v obyčejné vodě. Běžel jsem s bratrem vstříc tomuto anděli z pivní pohotovosti, který nám dal na výběr z několika sudů a ještě nás k Horákům zavezl. Účastníci grilovačky z řad mužů, nás vítali, jako kdybychom jejich vesnici právě osvobodili a my se tak s bratrem stali hvězdami večera.

No, stali, on se stal, kdyby nebylo jej, tak jsem se možná ten večer věnoval pokleslé zábavě a přišel bych o to krásné souznění deseti mužů u vychlazeného chmelového moku, plného družného souznění. Večer byl tak překrásný, že nakonec došlo i na naše původně přinesená piva v PET láhvích a já věřím, že tento večer si plnými doušky užili nejen všichni chlapi, ale i opodál sedící manželky u …. Vody.

 

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz.